Wie der Einzelne durch sein Verhalten Bedingungen für eigene und Gesellschaftsentwicklung schafft, so auch wirkt die Gesellschaft in verschiedenen Formen auf das individuelle Verhalten, das sie in einem gewissen Maße reguliert. Unter dem Druck des Interessenkonfliktes im Rahmen der zwischenmenschlichen Beziehungen entsteht ein Bedarf der Formulierung der allgemein geltenden Verhaltensregeln, welche eine relative Sozialstabilität sicherstellen. Diese Funktion wird vor allem durch Recht erfüllt.
Die Aufgabe des Rechts ändert sich unter anderem in Abhängigkeit von der Existenz auch anderen Regulativen menschlichen Handelns. Unsere Gesellschaft baut einen Rechtsstaat auf, in dessen Rahmen über eine unbedingte Herrschaft des Rechts gesprochen werden kann. Dieses Recht verpflichtet alle, einschließlich der Staatsorgane und Vertretungskörperschaften. Als Folge davon änderte sich auch die Auffassung der Ökonomik und des Rechts. Das Recht hörte auf, als ein gewisser Überbaubestandteil betrachtet zu werden, der die gesellschaftlich-ökonomischen Beziehungen in der Gesellschaft wiederspiegelt. Wie in allen demokratischen Rechtssystemen wird das Recht als ein relativ selbständiges Phänomen aufgefasst. Seine Aufgabe liegt in der Schaffung eines optimalen Gleichgewichts zwischen zwei Grundfunktionen des Rechtsstaates. Einerseits bedeutet es die Vertretung allgemeiner, öffentlicher Interessen und die Bemühung um Integration von individuellen und Gruppeninteressen, andererseits um die Garantien der Ausübung und des Schutzes der demokratischen Rechte und Freiheiten. Das Recht stellt also keine unmittelbare Wiederspiegelung der ökonomischen und Gesellschaftsinteressen dar, sondern sein völlig autonomer Charakter ermöglicht ihm, auf bestimmten Stufen der Gesellschaftsentwicklung entweder die ökonomischen und politischen Veränderungen vorzugreifen (wie es vor allem in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts und in der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts der Fall war), oder im Gegenteil diese Veränderungen zurückzugreifen (wie es leider heute der Fall ist). Aus diesem Grunde ist es nötig, dem Recht ab und zu behilflich zu sein.
Obsah
EINLEITUNG
Kapitel 1 SCHIEDSVERFAHREN
Kapitel 2 PRIVATE VOLLSTRECKER
Kapitel 3 SCHULDANERKENNUNG IN DER FORM DER NOTARIELLEN NIEDERSCHIIFT ALS VOLLSTRECKUNGSTITEL
Cíl a hlavní témata
Cílem této publikace je poskytnout komplexní přehled o právních mechanismech vymáhání pohledávek v České republice, se zaměřením na efektivní mimosoudní a exekuční postupy, které umožňují věřitelům účinně uspokojit jejich nároky.
- Analýza rozhodčího řízení jako alternativní metody řešení sporů.
- Role a pravomoci soukromých soudních exekutorů v českém právním systému.
- Význam notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti jako exekučního titulu.
- Praktické aspekty vymáhání dluhů a procesní náležitosti podání návrhů.
- Srovnání soudních a mimosoudních cest při řešení dlužnických vztahů.
Auszug aus dem Buch
Kapitola 1 ROZHODČÍ ŘÍZENÍ
Právní řády moderních demokratických států znají pojem „alternativní řešení sporů“. V anglosaském právu je tato tendence označována jako „Alternative Dispute Resolution“. Z vůle účastníků je řešení sporu přeneseno na jiný subjekt, jenž není soudním orgánem, i když ve své činnosti používá procesní normy používané soudy. Jako alternativy k soudnímu řízení můžeme považovat smírčí řízení (konciliaci), zprostředkování (mediaci) a rozhodčí řízení. Zejména mezinárodní právo obchodní zná různé smíšené formy těchto alternativních řešení sporů. Nejvyšším stupněm je nesporně rozhodčí řízení. Charakter rozhodčího řízení je v odborné literatuře pojímán různě, což je způsobeno existencí různých druhů rozhodčích orgánů od rozhodců, přes různé rozhodčí komise až k rozhodčím soudům, které můžeme naopak zařadit mezi soudy zvláštní. Rozhodčí řízení má svou tradici i na našem území a v devadesátých letech bylo nově upraveno.
Z hlediska mezinárodních souvislostí je institut rozhodčího řízení znám, právně zakotven a široce využíván ve všech vyspělých zemích. Aplikace rozhodčího řízení v mnoha zemích s vyspělou tržní ekonomikou spočívá především ve věcech obchodních, resp. ve věcech mezinárodního obchodu, i když obecná právní úprava umožňuje obecné využití rozhodčího řízení na další právní vztahy.
Shrnutí kapitol
EINLEITUNG: Tato kapitola uvádí do problematiky vymáhání pohledávek a zdůrazňuje nezbytnost právních norem pro zajištění sociální stability v právním státě.
Kapitola 1 SCHIEDSVERFAHREN: Kapitola podrobně rozebírá institut rozhodčího řízení, jeho právní úpravu, výhody pro podnikatele a procesní náležitosti vzniku rozhodčí smlouvy.
Kapitola 2 PRIVATE VOLLSTRECKER: Tato část se věnuje činnosti soukromých exekutorů, jejich postavení, pravomocím a konkrétním způsobům provádění exekuce na majetek dlužníka.
Kapitola 3 SCHULDANERKENNUNG IN DER FORM DER NOTARIELLEN NIEDERSCHIIFT ALS VOLLSTRECKUNGSTITEL: Kapitola vysvětluje význam notářského zápisu jako exekučního titulu a popisuje postup uznání dluhu nebo závazku pro účely exekučního vymáhání.
Klíčová slova
vymáhání dluhů, rozhodčí řízení, soukromý exekutor, notářský zápis, exekuční titul, pohledávka, dlužník, věřitel, občanský soudní řád, právní stát, alternativní řešení sporů, exekuce, vykonatelnost, procesní právo, závazek
Často kladené dotazy
O čem tato publikace v zásadě pojednává?
Publikace se zabývá problematikou efektivního vymáhání pohledávek v České republice a rozebírá právní nástroje, které věřitelům umožňují domoci se jejich práv.
Jaká jsou hlavní témata práce?
Mezi hlavní témata patří rozhodčí řízení, činnost soukromých exekutorů a využití notářských zápisů jako exekučních titulů.
Co je primárním cílem této práce?
Cílem je poskytnout srozumitelný přehled o tom, jakými právními cestami lze řešit nesplácené závazky a jaké procesní kroky k tomu vedou.
Jaká vědecká metoda byla při zpracování použita?
Práce využívá metodu právní analýzy platných legislativních norem a komparaci jednotlivých nástrojů vymáhání pohledávek v kontextu českého právního řádu.
Co je obsahem hlavní části knihy?
Hlavní část je rozdělena na tři kapitoly, které se postupně věnují rozhodčímu řízení, roli exekutorů a notářskému uznání dluhu.
Která klíčová slova nejlépe vystihují obsah?
Práci charakterizují pojmy jako exekuce, rozhodčí řízení, pohledávka, notářský zápis a exekuční titul.
Jaký je praktický význam uznání dluhu formou notářského zápisu?
Tento postup vytváří přímý exekuční titul, což výrazně zrychluje a zjednodušuje proces vymáhání v případě, že dlužník dobrovolně nesplní své povinnosti.
Proč je rozhodčí řízení považováno za efektivní?
Rozhodčí řízení je často rychlejší, méně formální a umožňuje stranám vybrat odborníky, kteří o jejich sporu rozhodnou mimosoudně.
- Arbeit zitieren
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Autor:in), Ilona Schelleová (Autor:in), 2009, Schuldeneintreibung in der Tschechischen Republik, München, GRIN Verlag, https://www.hausarbeiten.de/document/139844
