Am 1. Januar 1994 wurde die Prokuratur in der Tschechischen Republik aufgelöst und ein alt neues Organ entstand – die Staatsanwaltschaft. Nach dem Gesetz Nr. 283/1993 Slg., in der Fassung der Änderungen und Ergänzungen besteht die Hauptaufgabe der Staatsanwaltschaft in der Vertretung der öffentlichen Anklage im Strafprozess. Es handelt sich um einen der bedeutendsten Organe, welche das Recht anwenden. Sinn dieser Monographie liegt in der Vorstellung der Staatsanwaltschaft in möglichst breitesten Zusammenhängen und im historischen Kontext.
Obsah
1. Historie orgánů veřejné žaloby
1.1 Počátky orgánů veřejné žaloby
1.2 Formování státního zastupitelství po roce 1848
1.3 Změny v organizaci státních zastupitelství v letech 1852 - 1855
1.4 Dobudování organizace státního zastupitelství v habsburské monarchii
1.5 Státní zastupitelství v první československé republice
1.6 Organizace veřejné žaloby v období nesvobody (1939 - 1945)
1.7 Organizace veřejné žaloby v poválečném období (1945 - 1948)
1.8 Organizace prokuratury v letech 1948 - 1989
1.8.1 Vývoj právní úpravy organizace prokuratury
1.8.2 Postavení prokuratury v socialistickém Československu
1.8.3 Spory o koncepci prokuratury po roce 1989
2. Právní úprava státního zastupitelství
3. Organizace státního zastupitelství
3.1 Vymezení postavení státního zastupitelství z hlediska koncepce dělby moci
3.2 Vnitřní vztahy v rámci soustavy státního zastupitelství
3.3 Postavení státních zástupců
3.4 Právní prostředky zajišťující činnost státního zastupitelství
4. Působnost státního zastupitelství v trestním řízení
4.1 Základní zásady trestního řízení charakteristické pro práci státního zástupce
4.2 Práva a povinnosti státního zástupce ve stádiu před zahájením trestního stíhání - dozor ve stádiu prověřování
4.2.1 Záznam o zahájení úkonů v trestním řízení
4.2.2 Neodkladné a neopakovatelné úkony
4.2.3 Druhy výpovědí osob v postupu přes zahájením trestního stíhání.
4.2.4 Institut ochrany svědka
4.2.5 Znalecký posudek
4.2.6 Oprávnění policejního orgánu před zahájením trestního stíhání
4.3 Skončení prověřování skutečností důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu
4.4 Práva a povinnosti státního zástupce po zahájení trestního stíhání - dozor ve stádiu vyšetřování
4.4.1 Usnesení o zahájení trestního stíhání
4.4.2 Výpovědi osob ve vyšetřování
4.4.3 Osoba znalce a znalecké posudky
4.4.4 Konfrontace
4.4.5 Rekognice
4.4.6 Protokol o ohledání
4.4.7 Tlumočník
4.5 Dozor státního zástupce při zajištění osob a věcí
4.5.1 Dozor při zajištění osob
4.5.1.1 Předvolání, předvedení
4.5.1.2 Zadržení obviněného
4.5.1.3 Zadržení osoby podezřelé a její převzetí po zadržení při činu
4.5.1.4 Vzetí obviněného do vazby
4.5.1.5 Příkaz k zatčení
4.5.1.6 Pozorování duševního stavu
4.5.1.7 Vazba
4.5.2 Dozor nad zajištěním věcí v přípravném řízení
4.5.2.1 Povinnost k vydání věci
4.5.2.2 Odnětí věci
4.5.2.3 Zajištění peněžních prostředků na účtu u banky
4.5.2.4 Zajištění peněžních prostředků na účtu spořitelny a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného
4.5.2.5 Zajištění zaknihovaných cenných papírů
4.5.2.6 Domovní prohlídka
4.5.2.7 Prohlídka jiných prostor a pozemků
4.5.2.8 Osobní prohlídka
4.5.2.9 Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek
4.5.2.10 Zadržení zásilky
4.5.2.11 Otevření zásilky
4.5.2.12 Záměna zásilky
4.5.2.13 Sledovaná zásilka
4.6 Postup státního zástupce v přípravném řízení v některých zvláštních případech
4.6.1 Postup státního zástupce při zajištění nároku poškozeného
4.6.2 Postup státního zástupce při zajištění výkonu trestu propadnutí majetku
4.6.3 Postup státního zástupce při rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce a o poskytnutí přiměřené zálohy obhájci
4.6.4 Postup státního zástupce ve věcech trestných činů spáchaných z národnostní, rasové nebo jiné nenávistné pohnutky
4.7 Skončení přípravného řízení
4.7.1 Obžaloba
4.7.2 Návrh na potrestání
4.7.3 Zastavení trestního stíhání
4.7.4 Postoupení věci jinému orgánu
4.7.5 Přerušení trestního stíhání
4.7.6 Podmíněné zastavení trestního stíhání
4.7.7 Narovnání
4.7.8 Návrh státního zástupce na ochranná opatření
4.8 Účast státního zástupce na hlavním líčení
4.8.1 Předběžné projednání obžaloby
4.8.2 Rozhodnutí
4.8.3 Hlavní líčení
4.8.4 Příprava na hlavní líčení
4.8.5 Dokazování
4.8.6 Rozhodnutí soudu v hlavním líčení
4.8.7 Vrácení věci státnímu zástupci k došetření
Cíle a témata publikace
Hlavním cílem této monografie je představit státní zastupitelství v České republice v co nejširších souvislostech a v historickém kontextu, přičemž těžištěm je právní úprava a organizační struktura tohoto orgánu v rámci trestního řízení.
- Historický vývoj orgánů veřejné žaloby od 19. století až do současnosti.
- Organizační struktura a vnitřní vztahy v rámci soustavy státního zastupitelství.
- Právní prostředky zajišťující činnost státního zastupitelství.
- Postavení státního zástupce v přípravném řízení a při hlavním líčení.
- Dozor státního zástupce nad dodržováním zákonnosti, včetně zajišťování osob a věcí.
Auszug aus dem Buch
1. HISTORIE ORGÁNŮ VEŘEJNÉ ŽALOBY
Historický vývoj orgánů veřejné žaloby v českých zemích je spjat s vývojem soudní organizace a soudního řízení. Ve starých dobách bylo soudní řízení jednotné, jeho diferenciace na řízení civilní a trestní je produktem novější doby. Proto také mělo řízení vždy soukromožalobní charakter, a to i v trestních věcech.
Pravidla o soudní příslušnosti, o tom jak žalobce (jistec, původ) svůj nárok na soud vznáší, o tom, jak jednotliví soudcové soud řídí, kdo a jak na soud při rozhodne čili právo nalezne a o tom, jak rozhodnutí soudu se provede, se v této době rychle rozvíjejí. Většina procesních pravidel má však podobu jen jako platné právo obyčejové.
Mnoho sporů urovnává se stále mimosoudně, zejména pomocí rozhodčího.
V organizaci soudů lze pozorovat přechod od soudů všeobecně příslušných k soudům stavovsky rozlišeným. Začíná se uplatňovat zásada, že každý má být souzen na soudě svého společenského stavu.
Shrnutí kapitol
Historie orgánů veřejné žaloby: Kapitola mapuje historický vývoj institucí veřejné žaloby na českém území od 19. století přes období první republiky až po totalitní éru a následné změny po roce 1989.
Právní úprava státního zastupitelství: Tato kapitola rozebírá legislativní ukotvení státního zastupitelství, zejména zákon č. 283/1993 Sb., a poskytuje přehled struktury této právní normy.
Organizace státního zastupitelství: Část se věnuje organizačnímu začlenění státního zastupitelství v systému dělby moci, vnitřním vztahům v soustavě a vymezení pravomocí jednotlivých stupňů.
Působnost státního zastupitelství v trestním řízení: Rozsáhlá kapitola podrobně popisuje roli státního zástupce v jednotlivých fázích trestního procesu, od dozoru v přípravném řízení až po účast u hlavního líčení.
Klíčová slova
státní zastupitelství, veřejná žaloba, trestní řízení, dozor, přípravné řízení, hlavní líčení, obžaloba, historie práva, státní zástupce, legislativa, justice, procesní právo, zajištění osob, zajištění věcí, právní úprava.
Často kladené otázky
Worum es in der Arbeit grundsätzlich geht?
Publikace se zabývá postavením, historií a působností státního zastupitelství v České republice jakožto orgánu veřejné žaloby v trestním řízení.
Was die zentralen Themenfelder sind?
Mezi hlavní témata patří historický vývoj, organizační struktura státního zastupitelství, práva a povinnosti státních zástupců a jejich role v trestním procesu.
Was das primäre Ziel oder die Forschungsfrage ist?
Cílem je představit státní zastupitelství v širokém historickém kontextu a vysvětlit jeho klíčovou úlohu při uplatňování práva a zastupování veřejné žaloby.
Welche wissenschaftliche Methode verwendet wird?
Práce využívá metodu právně-historické analýzy a systematického rozboru platné právní úpravy a příslušných procesních předpisů.
Was im Hauptteil behandelt wird?
Hlavní část práce je věnována detailnímu popisu organizace státního zastupitelství a jeho konkrétním pravomocím v různých fázích trestního řízení, od zahájení až po hlavní líčení.
Welche Schlüsselwörter die Arbeit charakterisieren?
Práci definují pojmy jako státní zastupitelství, veřejná žaloba, trestní řízení, dozor, přípravné řízení a další právní termíny související s organizací justice.
Jakou roli hraje státní zástupce v přípravném řízení?
Státní zástupce v přípravném řízení vykonává dozor nad zákonností, rozhoduje o závažných procesních otázkách a koordinuje postup policejních orgánů.
Jaký význam má historický kontext pro pochopení současného státního zastupitelství?
Historický exkurz umožňuje pochopit kontinuitu i diskontinuitu právních institucí a vývoj principu veřejné žaloby v kontextu společensko-politických změn na území České republiky.
- Arbeit zitieren
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Autor:in), Jana Čuhelová (Autor:in), 2009, Staatsanwaltschaft in der Tschechischen Republik (Geschichte, Gegenwart und Perspektiven), München, GRIN Verlag, https://www.hausarbeiten.de/document/135301
