Die Pressfreiheit, das Versammlungs- und Vereinsrecht gehören zu den Grundverfassungsrechten in der modernen bürgerlichen Gesellschaft. Aus historischer Sicht gesehen, werden jedoch diese erwähnten politischen Rechte in unseren Bedingungen für relativ neu gehalten. Trotzdem kann man aus der bisherigen Entwicklung urteilen, dass gerade ihre formelle Rechtsregelung und auch ihre wirkliche praktische Ausübung sowohl die Stellung des Einzelnen in der Gesellschaft, als auch ihr Gesamtstand in einem konkreten historischen Zeitpunkt in vielen Richtungen dokumentieren. Die angeführte Behauptung versucht die Autorin in dieser Arbeit zu belegen.
Die Analyse der Theorie und Praxis der Realisierung des Vereinsrecht in einigen Brünner Fakultätsvereinen in den Jahren 1919 – 1952 eröffnet neue rechtshistorische Perspektive, was die damalige Rechtsregelung dieses elementaren Verfassungsrechtes und das Leben der ehemaligen Hochschulstudenten betrifft. Diese Arbeit demonstriert auf konkreten Fällen die Tatsachen, die in der Regel nur im Allgemeinen tradiert werden.
Obsah
ZUM GELEIT
I. ENTWICKLUNG DER RECHTSREGELUNG DES VEREINSRECHTS AUF DEM GEBIET DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK
1. ANFÄNGE DER VEREINSGESETZGEBUNG (BIS 1852)
2. VEREINSGESETZ NR. 134/1867 RGBL., FOLGENDE UND ZUSAMMENHÄNGENDE VORSCHRIFTEN
3. VEREINSRECHT IN DER ÄRA DER I. UND II. TSCHECHOSLOWAKISCHEN REPUBLIK, IM PROTEKTORAT BÖHMEN UND MÄHREN UND IN DER NACHKRIEGSZEIT
II. VEREINSRECHT IN DER PRAXIS EINIGER BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE 1919 – 1952
1. BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE IN DEN 20. JAHREN
2. BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE IN DEN 30. JAHREN
3. BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE IN DER ZWEITEN REPUBLIK UND IN DER BESETZUNGSZEIT
4. BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE IN DER NACHKRIEGSZEIT
5. EINIGE BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE NACH FEBRUAR 1948
ZUM SCHLUSS
Cíle a témata práce
Práce analyzuje teorii a praxi realizace spolkového práva v prostředí několika brněnských fakultních spolků v letech 1919–1952, přičemž se zaměřuje na to, jak formální právní úprava a její reálná aplikace dokumentovaly postavení jednotlivce ve společnosti a celkový stav společnosti v konkrétních historických momentech.
- Vývoj právní úpravy spolkového práva na českém území.
- Fungování a politická aktivita fakultních spolků v meziválečném období.
- Dopad politických změn a nacistické okupace na činnost studentských spolků.
- Transformace spolkového života a vliv komunistické ideologie po roce 1948.
- Sociální a materiální podmínky studentů jako faktor ovlivňující spolkovou činnost.
Auszug aus dem Buch
1. POČÁTKY SPOLČOVACÍHO ZÁKONODÁRSTVÍ (DO ROKU 1852 VČETNĚ)
Vydání první rakouské ústavy v dubnu 1848 lze považovat za počátek zásadního obratu v garancích právního postavení obyvatel habsburské monarchie v mnoha směrech. Prozatímní ústava, nazvaná podle jejího hlavního inspirátora, ministra vnitra Pillersdorffa, slibovala občanům krom jiného i respektování národní rovnoprávnosti, osobní a náboženskou svobodu, svobodu tisku, zachování listovního tajemství, veřejnost a ústnost soudního řízení. V § 22 pak dubnová ústava výslovně občanům přiznávala právo vytvářet spolky.
O právu spolčovacím se také hovořilo v § 7 ústavy březnové z roku 1849. Vznik spolku podle této normy nejvyšší právní síly byl podmiňován jejich cílem, účelem a prostředky k jeho dosažení. Ty nesměly mít protistátní charakter. Prováděcím patentem ze 17. března 1849 byl zároveň nad činností spolků zaveden policejní dohled. Vznik nevýdělečných spolků nebyl podle patentu obsahujícího i další základní občanská práva vázán na zvláštní úřední povolení. Koncese byla podle uvedeného patentu nezbytná pouze u spolků výdělečných.
K sérii předpisů, vydaných posledního dne roku 1851, které jsou tradičně označovány jako silvestrovské patenty a které znamenaly do značné míry návrat k absolutismu, řadíme i nařízení č. 246 říšského zákoníku. Tímto právním aktem byly zakázány jakékoliv politické spolky. Také ostatní spolky však byly postupně stále více svazovány četnými omezeními. Spolkům bylo například zakázáno zřizovat pobočky a vést mezi sebou korespondenci.
Shrnutí kapitol
ZUM GELEIT: Úvodní zamyšlení nad významem spolkového práva v historickém kontextu.
I. ENTWICKLUNG DER RECHTSREGELUNG DES VEREINSRECHTS AUF DEM GEBIET DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK: Historický přehled vývoje spolkového práva od 19. století až po rok 1951, včetně vlivu rakouských patentů, ústavy z roku 1920 a následných změn v období protektorátu a po únoru 1948.
II. VEREINSRECHT IN DER PRAXIS EINIGER BRÜNNER FAKULTNÍCH VEREINE 1919 – 1952: Analýza praktického fungování brněnských fakultních spolků, jejich organizační struktury, sociální činnosti a postupné politizace pod vlivem politických událostí 20.–50. let.
ZUM SCHLUSS: Zhodnocení vývoje, kdy se původně apolitické spolky stávaly arénou politických střetů a nakonec byly pohlceny jednotnými organizacemi komunistického režimu.
Klíčová slova
spolkové právo, fakultní spolky, historie vysokého školství, Brno, studentské organizace, Rakousko-Uhersko, První republika, Protektorát, poválečné období, únor 1948, zákon č. 134/1867, Svaz vysokoškolského studentstva, autonomie vysokých škol, politizace, demokratizace.
Často kladené otázky
Čeho se tato práce týká?
Práce se zabývá historií a praxí spolkového práva v českých zemích s důrazem na činnost brněnských fakultních spolků mezi lety 1919 a 1952.
Jaká jsou ústřední témata publikace?
Ústředními tématy jsou vývoj právní úpravy sdružování, život studentů v brněnských spolcích a vliv tehdejší politické situace na jejich fungování.
Jaký je hlavní cíl práce?
Cílem je doložit, jak formální právní rámec a jeho praktická aplikace ovlivňovaly postavení jednotlivce a celkový stav společnosti v různých historických obdobích.
Jakou vědeckou metodu autorka používá?
Autorka využívá metodu právněhistorické analýzy pramenů, archivních fondů, dobového tisku a právních norem.
Co pokrývá hlavní část práce?
Hlavní část se věnuje konkrétní praxi fakultních spolků v Brně v různých historických etapách – od 20. let až po období po únoru 1948.
Která klíčová slova práci charakterizují?
Práci charakterizují pojmy jako spolkové právo, fakultní spolky, politizace, autonomie vysokých škol a poválečná transformace společnosti.
Jaký byl dopad událostí po únoru 1948 na fakultní spolky?
Po únoru 1948 došlo k postupnému omezování nezávislosti spolků a jejich faktickému pohlcení jednotnými mládežnickými a odborovými organizacemi, což vedlo k jejich likvidaci.
Jakou roli hrály v činnosti spolků sociální otázky?
Sociální otázky byly klíčové; spolky organizovaly podporu pro nemajetné studenty, provozovaly koleje, menzy a fondy, čímž suplovaly nedostatečnou státní pomoc.
- Arbeit zitieren
- Dr. Renata Vesela (Autor:in), 2009, Vereinsrecht in der Tschechoslowakei, München, GRIN Verlag, https://www.hausarbeiten.de/document/132565
